Hellou:)
Jakpak se daří?
U mě je to hodně špatné, protože nesnáším školu. Což není tak neobvyklý problém, ale já nesnáším i ty lidi co tam jsou. Takových 90% třídy bych bez milosti postřílela a po mém krvelačném nájezdu by nás tam zůstalo asi 5 xD Což z 24 není zase tak málo xD Fakt to nechápu, byly časy, kdy jsem se do té školy těšila, byly časy, kdy jsem se těšila aspoň na ty lidi, i když jsem je i tenkrát neměla moc v lásce, ale teď? Netěším se na školu, netěším se na lidi a netěším se na každodenní vstávání v časných ranních hodinách. Pak přijdu domů, jsem unavená a ke všemu musím jít pracovat, abych měla peníze na všechny ty zbytečnosti, které nutně potřebuju k šťastnému a veselému životu. A pokud se zadaří, a přežiju tohle všechno, přijdu večer na pokraji zhynutí a padnu do postele... Celý den v ****, půlka z toho s lidmi, které nenávidím, druhá půlka s otravnými lidmi, kteří přijdou nakupovat a mozek nejspíše nechali doma.
A když se nááááhodou stane, že mám večer ještě nějakou energii, sednu sem, a na různých profilech mám plný vzkazník nabídek k různým sexuálním činnostem od osob, které by mohly být mými rodiči... Pokud se zadaří, napíše mi i někdo mého věku, povětšinou však tito lidé mají iq záchodové mísy, proto po několika řádcích na icq letí do ignoru, protože pokud Chiru-chan něco nesnáší, tak to jsou vypatlanci, kteří nejspíše nikdy nenavštěvovali ani první stupeň základní školy. Neříkám, že jsem megasuperbomba chytrý člověk, občas taky napíšu nějakou hrubku a všimnu si toho až po X hodinách či dnech, někdy si toho nevšimnu vůbec, ale aspoň přemýšlím nad tím, co vypustím z pod rukou.
K tomu všemu, co mě v dnešních dnech jebinká bych přidala i další, pro mě celkem důležitou věc. Bohužel, mi Duchové kromě chytrosti nenadělili ani žádný estetický talent, ale já jsem se jim stejně postavila, a k mým nejoblíbenějším činnostem patří psaní a kreslení. Jakmile v červnu skončila škola, začla jsem pracovat na absolutním uklidnění organismu, a musím říct, že v srpnu se mi to konečně podařilo, a když jsem byla ke konci měsíce schopná úplně odstranit svůj duševní blok (neptejte se mě jak xD), hrozně mi to pomohlo a začla jsem tvořit jako nikdy předtím. Nebylo to nic světoborného, ale rozhodně to mělo větší úroveň než tvorba přes školní rok. Jenže co teď? Dva dny po začátku té mučírny, a já už mám zase stresy a nejsem schopna udělat ani rovnou čáru. A z toho pak mám ještě větší stresy, takže jsem jeden velký chodící stres a už mi nic nepomůže.
Tedy, sbohem, jdu se dívat na Bleache, to už je jediná věc, která zabírá xD
btw.: A tady si můžete udělat představu, na co jsem celý srpen myslela xD Zase xDD
Jakpak se daří?
U mě je to hodně špatné, protože nesnáším školu. Což není tak neobvyklý problém, ale já nesnáším i ty lidi co tam jsou. Takových 90% třídy bych bez milosti postřílela a po mém krvelačném nájezdu by nás tam zůstalo asi 5 xD Což z 24 není zase tak málo xD Fakt to nechápu, byly časy, kdy jsem se do té školy těšila, byly časy, kdy jsem se těšila aspoň na ty lidi, i když jsem je i tenkrát neměla moc v lásce, ale teď? Netěším se na školu, netěším se na lidi a netěším se na každodenní vstávání v časných ranních hodinách. Pak přijdu domů, jsem unavená a ke všemu musím jít pracovat, abych měla peníze na všechny ty zbytečnosti, které nutně potřebuju k šťastnému a veselému životu. A pokud se zadaří, a přežiju tohle všechno, přijdu večer na pokraji zhynutí a padnu do postele... Celý den v ****, půlka z toho s lidmi, které nenávidím, druhá půlka s otravnými lidmi, kteří přijdou nakupovat a mozek nejspíše nechali doma.
A když se nááááhodou stane, že mám večer ještě nějakou energii, sednu sem, a na různých profilech mám plný vzkazník nabídek k různým sexuálním činnostem od osob, které by mohly být mými rodiči... Pokud se zadaří, napíše mi i někdo mého věku, povětšinou však tito lidé mají iq záchodové mísy, proto po několika řádcích na icq letí do ignoru, protože pokud Chiru-chan něco nesnáší, tak to jsou vypatlanci, kteří nejspíše nikdy nenavštěvovali ani první stupeň základní školy. Neříkám, že jsem megasuperbomba chytrý člověk, občas taky napíšu nějakou hrubku a všimnu si toho až po X hodinách či dnech, někdy si toho nevšimnu vůbec, ale aspoň přemýšlím nad tím, co vypustím z pod rukou.
K tomu všemu, co mě v dnešních dnech jebinká bych přidala i další, pro mě celkem důležitou věc. Bohužel, mi Duchové kromě chytrosti nenadělili ani žádný estetický talent, ale já jsem se jim stejně postavila, a k mým nejoblíbenějším činnostem patří psaní a kreslení. Jakmile v červnu skončila škola, začla jsem pracovat na absolutním uklidnění organismu, a musím říct, že v srpnu se mi to konečně podařilo, a když jsem byla ke konci měsíce schopná úplně odstranit svůj duševní blok (neptejte se mě jak xD), hrozně mi to pomohlo a začla jsem tvořit jako nikdy předtím. Nebylo to nic světoborného, ale rozhodně to mělo větší úroveň než tvorba přes školní rok. Jenže co teď? Dva dny po začátku té mučírny, a já už mám zase stresy a nejsem schopna udělat ani rovnou čáru. A z toho pak mám ještě větší stresy, takže jsem jeden velký chodící stres a už mi nic nepomůže.
Tedy, sbohem, jdu se dívat na Bleache, to už je jediná věc, která zabírá xD
btw.: A tady si můžete udělat představu, na co jsem celý srpen myslela xD Zase xDD
Žádné komentáře:
Okomentovat