Jak poznám, že už nejsem normální?

..A jaká je vlastně definice normálnosti?

..A byla jsem vůbec někdy normální?

..A chtěla jsem být normální?

***

Čas na odpovědi.

Na otázku z nadpisu odpověď nemám.

Na první otázku z textu odpověď také nemám.

Na tu druhou už by se našla - řekla bych, že nikdy nebyla.

Na třetí je jednoznačná - NE.

***

Tak, to byl takový filosofický úvod, protože jsem zrovna jedné své kamarádce posílala "zápis" z chemie. Jediné, co na něm bylo chemické byly asi mé myšlenkové pochody, které vůbec k něčemu takovému došly. Chcete taky? xD

To je on. Na začátku hodiny nám totiž paní profesorka řekla, že máme všichni zaklapnout noťasy, jelikož na nich stejně nic chemického neděláme. Což mě vesmírně vytočilo, protože je sice pravda, že tam nic nedělám, ale zrovna jsem měla rozehraný battle. A všichni víte, jak mě baví bojovat. S Hiyori to jde jedna radost. Tak jsem řekla, že dobře, klidně to zavřu, ale nebudu nic dělat, protože normálně si píšu zápis do wordu (.. a vůbec nejsem lhář xD). A kdybych to byla jen já. Takhle tam pak na truc seděla půla třídy a spala na zavřených noutbucích xD Byl to opravdu vtipný pohled, protože ta druhá půlka, která přenosný počítač nevlastní, spala taky (až na 2-3 vyjímky). Zezadu do mě ťukla Lucka, jestli jí nemohu zapůjčiti svou tužku. V tu chvíli mě vůbec nenapadlo, že bych mohla taky kreslit, takže jsem jí ji zvesela půjčila. A strouhátko k tomu xD

A já si tam pak ležím a usínám, sleduju Sandru jak cvaká na mobilu a pak to secvaklo i v mé prostorné hlavě - budu kreslit taky. Tužka nikde, ačkoli dalo by se říci, že pár by se jich v mém bezedném batohu našlo, jenže všechny měly tak 3 cm - dohromady xD Tak jsem si vytáhla propisku. Stejně jsem dlouho nic nekreslila, takže mi to stačilo.

Vysvětlivky k zápisu:

- vlevo dole se nachází pokus o Teto Kasane, fail. Vypadá, jako by jí bylo pět a ještě se tváří, že bych ji jednu vrazila. A ani nemluvím o těch přenádherných vlasech T_T

- vlevo nahoře pak najdeme.. No, to je tak zkažené, že ani nebudu říkat, o koho se jedná. Avšak někteří by to zajisté poznali z nápisu vedle xD (..Já jsem si prostě NEMOHLA pomoct)

- uprostřed je děfče, které vždycky kreslím na zrcadlo v koupelně, když tam mám zapaříno xD Podepíšu se a nakreslím ji tam. Tudíž by se dalo říct, že je to taková moje kreslená podoba. Těžko posoudit, zda-li je horší kresba nebo skutečnost xD

- pod tímto překrásným děvčetem (mám se ráda xD) nalezneme oko. Nic víc, nic míň. Vidíte, když je nuda, kreslíte i oči T_T

- vpravo nahoře je má druhá nejoblíbenější kresba z tohoto papíru, super příšera. Ta byla tak spontánní, že už si ani nepamatuju, že jsem ji kreslila. Až na ty horní packy, které byly nazvány ňadry T_T Ale doopravdy to jsou packy! xD

- pak už následují jen nesmyslné nápisy typu "Miluju svůj mobil" a k tomu srdíčko. V neposlední řadě pak ono slavné a nesmrtelné Allons-y! xD (Iveta: "Proč píšeš francouzsky?" xD)

..Vidíte to? I bez noťasu se ještě dokážu zabavit. Ovšem plyne z toho děsivé zjištění - měla bych znovu začít kreslit, protože se na to nedá koukat. Teda ne že by předtím dalo, ale líbilo se mi to teda více. ( Jo, hlavně jak se tady všude válejí ty tuny 11ti Doktorů bez hlav, protože se jich bojím, že je zkazím xD)

***

Tím jsem narazila na to téma normálnosti. Kdysi jsem již psala, že se vždycky do něčeho opřu tak, že je to až závislostí. Ale já to jinak neumím. Asi jsem se s tím už narodila :O

Dnes jsem si ale nepřipadala jako blázen sama. Odpoledne se stalo toliko věcí, že vydají na samostatný článek, ale až někdy příště, protože k nim potřebuju fotky. Můžu jen prozradit, že lego je i po tolika letech mého života skvělou hračkou a že Sandra trpí nedostatečným počtem panáčků s hnědými vlasy. A to nemluvím o modrých dveřích. To be continued..

***

Ještě džouk, který nikdo nepochopí! xD Jen si to zapíšu, abych na to nikdy nezapomněla xD

Sandra: "Jooo, půjdeme na kokon a já budu mít modrou hlavu a budu jako Pipi"

Píítrsn: "Cože? Jaká Pipi?"

Sandra: "No ta s tou modrou hlavou!"

Píítrsn: *nechápavý pohled*

Sandra: "Ta co zpívá přece!"

Píítrsn: "Jako myslíš Miku?"

Sandra: "Joooo"

..Následoval náš všeobecný záchvat, na který jen nechápavě hleděly Gába s Verčou, stejně jako na náš rozhovor o MMORPG. Začínám si připadat čím dál tím víc, jako ti zvláštní lidé, které vídám jen ve filmech. Jen oni jsou většinou šprti xDD ..Mimochodem kokon znamená con xD Bavily jsme se o Advíku. A druhé mimochodem - Sandra je celkem mimo, co se týče japonců xD

***

Jsem to už chtěla ukončit, ale tenhle náš rozhovor mi připomněl ty kecy s Hiyori na začátku. Já jsem totiž asi před týdnem začala hrát Pockie ninju. Skvělá hra, jen se vždycky vzteknu, když mě porazí někdo o tři levely níže, než jsem já. A když skončím v Las Noches na 31 stejdži T_T

..A moc mě baví jakékoliv bitvy s Shinjim♥ Já jej totiž převelice miluji (samozřejmě až po panu Granzovi :P ..A teď mluvím jen o Bleachi).. Každopádně bitvy Hiyori x Shinji jsou epické. Je z nich cítit ta láska♥ (Dobře, cítím ji jen já T_T)

ZASE JSEM SE ROZEPSALA O BLBOSTECH!

Potřebovala bych někoho, kdo mě stopne, nejlíp hned před tím, než začnu psát. Zvláště, když mám toho na srdci hodně, jako dneska, protože to pak ty články nedávají absolutně žádný smysl xD

Končím, péé Chiru Granzová-Curtissová, Píítrsn Páárkr a Luke Fon Fabre*

Peter Parker → Spiderman, kdo by nevěděl. Tak mě přejmenovala již kdysi dávno má sestřička.