Hellou!
Hlasím se opět do služby. Musím v tom psaní pokračovat, dokud mě to baví xD
Asi tak po půl roce píšu opět článek z prostředí stolního počítače T_T Ta věta zní divně, ale kdo má můj fejs, jistě už slyšel o mém trápení s nabíječkou a tak. Nechci to rozebírat, je to moc bolestné xD Ale do konce týdne by mi snad měla přijít nová a SNAD bude i pasovat, protože je to univerzálka..
Avšak možná je dobře, že jsem se o této nemilé události zmínila, protože tak nějak zapadala do celého toho odporného týdne, který začal právě v ten den.. A kupodivu to bylo pondělí!
Krom ztráty -jediné- věci, kterou jsem nadevše milovala, se v pondělí nic moc tak hrozného nestalo. Ten den byl možná tak nejlepší, neštěstí přišlo pomaličku, abych se mohla připravit na nejhorší den svého života.
Tím dnem mělo býti úterý. Poté, co jsem v pondělí probrečela celý večer nad svou ztrátou, jsem se na druhý den ráno vydala znechuceně do školy, ještě s malou nadějí na zlepšení situace - naivně jsem doufala, že má někdo stejnou nabíječku jako já. No, ono by se možná pár lidí našlo, ale to by ji tam museli mít.
Vykašlala jsem se na to a nějak fungovala i bez svého ANUSU (yeah, jsem jediná, kdo má noťas značky anus xD). Mělo to jedno pozitivum - když jsem totiž netrávila čas na kompu, mohla jsem si v té škole svobodně kreslit (člověk by řekl, že učit, ale to bych nebyla já xDD).
Zvrat přišel až později. S trochu vylepšenou náladou jsem se vydala do práce. A tam už dojela s tím nejhorším pocitem na srdci, který jsem kdy měla. Co se po cestě stalo, to nemůžu říct, protože přece jen, tenhle blog, ač se to nezdá, navštěvuje několik lidí a já nechci, aby to někdo nepovolaný věděl.. Ti, kteří by to měli vědět, to vědí a tak mi to stačí.
Totálně dodělaná jsem nastoupila směnu a hned volala Gabce, které jsem skoro brečela do telefonu. Blbá situace. Opravdu hloupá. A pak jsem tu samou situaci předvedla do telefonu i Verči, mé spolupracovnici. Mezitím jsem volala ještě mamce. Stovka kreditu v dupě xD A z většiny jen kvůli tomu, že jsem chtěla být normální :-/ Fuck.
Ten den se mi pak už nedařilo nic. V kulečníku jsem za hodinu hry nahrála 19 bodů. Hodně dobré. To snad i slepý by zahrál líp. Ale já jsem se nemohla soustředit. Vůbec mi to nemyslelo a v hlavě se mi pořád honily věci, na které jsem doopravdy nechtěla myslet. Celou noc jsem pak probrečela, ale mezitím jsem si stihla nakreslit lineart pro tento obrázek.
Tu noc jsem totiž celou věnovala poslechu Cantarelly a občas jsem to proložila Cendrillonem. Takže asi tak. A jak je možné si všimnout, nejvíc se mi líbila právě verze Gakupa s Rin. Protože to měla být jen hloupá čmáranice, je to na čtverečkovaném papíru z bloku OSTRAVA!!!, který teď ale používám na všechno xD
Dokreslila jsem to pak ve škole, protože fakt nevím, co v těch hodinách dělat xDD
V noci jsem u toho kreslení ještě přemýšlela nad něčím strašně důležitým. Nad tou mou snahou býti normální a mít věci, které nemůžu mít. Došla jsem k názoru, že je třeba vzdát se předchozího půl roku života a začít znova. Takže když jsem se pak později dozvěděla jednu informaci, která by mě před pár dny srazila na kolena, vůbec to se mnou nehlo. Vůbec. Stala jsem se opět tou bezcitnou, která žije jen pro sebe a pro věci, které má ráda.
No, zpět k obrázkům, ještě jich pár mám xDD Když jsem dokreslila Gakupa s Rin, měla jsem velkou potřebu vrátit se do dětských let a nakreslit si domeček se stromem, s plotem, sluníčkem, mráčkama a vránama xDDD
A takhle to pak dopadlo. Měla jsem vesmírnou chuť k tomu připojit ještě svou budoucí rodinu avšak je třeba upozornit, že kromě mě a Abinina dítěte (pes), tento obrázek nezobrazuje žádné žijící osoby. Ani mrtvé. Čistá fikce. Hlavně ta kočka je docela sáájns fikšn, jak je velká jak třetina stromu a leze tak nějak podivně xDDD Omluvte kvalitu fotografie, ale fotila jsem to mobilem a ten moc kvalitní foťák nemá xD
No, tím obrázkem jsem ukojila všechny své potřeby a tak jsem si své vrcholné dílo mohla zavěsit na čestné místo na zeď!
Už se tam toho moc nevleze :-/ A nevšímejte si toho Šukana vlevo v rohu. Stále ho nesnáším. Jen miluju ten plakát♥ Ale čeho je třeba si povšimnout, je kouzelný žalud, kterým je mé dílo připojeno ke zdi. Sice jsem zadělala Mikua, ale snad to přežije :) MÁM TO ALE KRÁSNOU ZEĎ!
To by bylo asi tak vše, co vám mohu v tuto chvíli nabídnout, krom mé malé Yachiru, kterou jsem splácla za deset minut semináře. Moc mě potěšilo její nové vystoupení v manze ♥ Má trochu pochroumaný oblek a ještě dementnější vybarvení, ale to je tím, že nemám černou ani růžovou pastelku a tím, že neumím vybarvovat ;DD (Ten seminář mi připomněl ten dobrý džouk s Hessem, ale stejně by asi většina lidí nevěděla vo co go, takže ho ani nebudu zveřejňovat xDD)
Končíííím, protože jsem rychlejší než láska, když do hloubky jde slast. A ty jsi moje sázka, vášeň to je slast. Ultramega kráska, naučí mě kráást, tak dej mi ještě práska, vílu, zpěv a chlast! Yeah! xD
Má oblíbená píseň xD
Péééé, Chiru Granz-Curtissová, Luke Fon Fabre a z části také Píítrsn Páárkr*
PS.:
..To jen k tomu nadpisu..xDD Dneska jsem si na to vzpomněla, EPIC xDD
Žádné komentáře:
Okomentovat