❑ Taken
✔ Mentally dating a character that doesn't actually exist
..To jen tak na úvod. Nebudu vás tu zatěžovat kecy, jak je život nespravedlivý a že je přede mnou tolik cest, ale já si vyberu vždycky tu nekončící, nejvíc vyčerpávající a nejbolestivější. A to myslím jak obrazně, tak doopravdy. Cesty ztemnělou Dubinou, kdy všechny baráky vypadají stejně a nikde nikdo není - nic pro mě. Když mě vysadíte do neznámé přírody, máte větší šanci, že se navrátím, než když mě hodíte pár set metrů od baráku, na sídliště. A k tomu obraznému přirovnání se nebudu vyjadřovat, to je přece známá věc, že si člověk vybere někoho, koho nikdy nemůže mít, ačkoliv by mohl mít minimálně 3 další, kteří o něj doopravdy stojí..
Ale v tom se doopravdy nechci pitvat. Jednak je mi samotné nepříjemné, když čtu blog, kde si pořád někdo vylívá srdce a jednak to je prostě zbytečné. Ničemu tím nepomůžu a stejně to nikoho nezajímá. (Ne že by tady bylo něco, co někoho zajímá xDDD)
Já bych chtěla tento příspěvek věnovat škole. Je to asi dost podivné, ale je to tak. Nikdy jsem nevěřila, že to uběhne tak rychle. Nedávno jsme tam nastoupili jako malé, rozežrané děcka - a teď tu stojíme, v posledním ročníku, před maturitou. Nic se nezměnilo na tom, že jsme stále rozežraní. Jen jsme teda povyrostli (někteří z nás :)). Do školy jsem se netěšila, asi jako většina. První den byl v pohodě, jen jedna hodinka s třídní, plná keců o tom, jak jsme velké děti a jak se máme chovat, až pojedeme do Prahy xD (NEZAKÁZALA NÁM PÍT, ONA NÁM NEZAKÁZALA PÍT!! xDD)
V pátek jsme pak navštívila "kino". Nebudu se vyjadřovat ke kvalitě sezení, to prostě nemá cenu. Dvě hodiny můj zadek trpěl. Trpělo však i mé srdce, které brečí u každé hovadiny (na společný pláč u Jak vycvičit draka však nic nemá xD My si tam řveme a Verča se nám směje xDD). Nejkrásnější český film, jaký jsem kdy viděla, ve kterém se navíc našla i má duše budoucí studentky katedry dějepisu (doufám xDD). Takové jsou Lidice. Být to v cinestaru, kde se dá pohodlně sedět, bylo by to dokonalé. Karel Roden v hlavní roli nezklamal, celou druhou část filmu jsem doopravdy probrečela. Fakt je, že kolem mě řvali všichni xDDD Doporučuju ;)
Pecka pak byla, když nás spolužačka vezla domů v autě. Jelo nás šest, vzadu my tři tlusťoši a Sandra, která beze srandy váží dvacet kilo i s postelí :-X Ti kluci, co seděli na zastávce, když nás Bára vyhazovala, se museli vážně smát (a taky smáli), když z toho auta pořád někdo lezl a stále nebyl konec xDDD
No a dnešek? Na dnešek jsem se dokonce i těšila!! První dvě hodiny jsme měli seminář z dějin výtvarného umění, ve kterém jsme samé holky a jeden kluk xD Úžasná dvouhodinovka s naší třídní jejíž výklad je sice občas zmatený, ale doopravdy tomu rozumí :) Pak ZSV. Celé jsem ho prokecala se Sandrou, ani nevím, co jsem do ní furt hustila, chudák xDDD Pak češtinka, opět s třídní. Četly jsme a rozebíraly Švejka (kluci měli TV). Pak jsme se prohodili, kluci šli na češtinu a my protřepat špeky xD Naše tělocvikářka přišla totálně vytočená, protože měla kluky předchozí hodinu na supla a většina z nich neměla tělocvik - to my chytré holky, které ji známe jako své boty, jsme si ho pro všechny jistoty přinesly. Dobře jsme udělaly xD Zahrály jsme si volejbal a na konci hodiny už měla dobrou náladu, takže taky pohodička :) A pak dějepis. Který trval asi deset minut a šlo se domůůůůů♥
Večír pak hospůdka s holčičkama a Matějem :) Kulečník, pepsi a dobrá zábava, hell yea 8-) Nakonec jsme šly s Bodinkou odprovodit Matěje a poté se vydaly na cestu k domovu. Avšak pingpongový stůl byl mnohem lákavější než domov, takže další nejmíň půlhodina venku, strávená hovory :O Mám ji ráda♥ Pak s Mazlem na procházku, kdy mě kousek odprovodili a zbytek jsem musela dojít sama :O Kupodivu jsem to zvládla, ačkoliv jak už jsem se zmiňovala na začátku, nejsem moc schopná pohybu ve tmě po sídlišti xDD
Nevím co dál, jsem ráda, že jsem mohla popsat, co jsem dělala xD Byla to taková rychlost, že je tam beztak plno chyb a překlepů xD
Tak péé, Chiru Granzová-Curtissová, Luke Fon Fabre a Píítr Páárkr
Žádné komentáře:
Okomentovat